Začervení je častým problémem, s nímž se majitelé psů potýkají, mohou totiž jejich mazlíčkům způsobit vážné zdravotní problémy. S trochou ostražitosti a aktivního přístupu však můžete zabránit tomu, aby se váš psí parťák stal obětí měchovců, škrkavek a dalších běžných parazitů. Přečtěte si více o začervení psů a zjistěte, jak můžete napadení červy u svého psa rozpoznat, léčit a předcházet mu.
Červi napadající psy jsou parazité, kteří je infikují a živí se jejich krví nebo živinami. Nejběžnější druhy červů u psů rozlišujeme na oblé červy neboli hlístice (škrkavky a měchovci) a ploché červy (tasemnice):
Existuje řada různých způsobů, jak se psi nakazí červy.
Výkaly. Nakažený pes vylučuje vajíčka a larvy škrkavek a měchovců (nezralé červy) ve výkalech. Vajíčka a larvy mohou být pozřeny jiným psem, pokud se dostane do kontaktu s infikovanými výkaly nebo pozře kontaminované krmivo, vodu nebo hlínu (např. olizováním tlapek).
Komáří bodnutí. Srdeční červi se přenášejí bodnutím určitých druhů komárů.
Blechy. Psi se nakazí tasemnicí z infikovaných blech. Blecha je strávena, ale tasemnice přežije a přichytí se na stěnu tenkého střeva psa.
Lov. Protože měchovci a škrkavky mohou nakazit i jiná zvířata, mohou se psi těmito parazity nakazit při lovu nakažené zvěře. Podobně se psi mohou nakazit tasemnicí ulovením zvířete, které hostí infikovanou blechu.
Fena. Některé typy škrkavek a měchovců u psů se mohou přenést na štěňata již v děloze infikované feny nebo posléze jejím mlékem.
Kůže. Měchovci mohou proniknout kůží psa a dostat se do jeho střev.
V závislosti na druhu můžete být schopni identifikovat červy u psa zkoumáním jeho stolice; přičemž však některé z nich, jako například srdeční červy, je třeba speciálně diagnostikovat vaším veterinárním lékařem pomocí testu z krve.
Dospělé škrkavky jsou dlouhé a připomínají špagety, měří 5-15 cm, zatímco měchovci jsou mnohem tenčí a kratší, měří kolem 3 mm. Mikroskopická vajíčka a larvy těchto červů však v psích výkalech obvykle není možné spatřit pouhým okem.
Identifikace tasemnic u psů je o něco jednodušší. S trusem odcházejí viditelné, světlé, vajíčky naplněné, články, které připomínají zrnka rýže, sezamová semínka nebo semena okurek.
Ve stolici vašeho psa však nemusí být žádné viditelné známky červů, i když je nakažený. Pokud váš pes vykazuje některý z následujících příznaků nebo symptomů začervení, je důležité ho nechat pro jistotu vyšetřit veterinářem:
Chcete-li správně identifikovat červy u svého psa, vezměte vzorek psí stolice k veterináři na mikroskopické vyšetření. Pokud veterinář najde vajíčka nebo larvy, může provést další testy k určení druhu červa a poskytnutí nejvhodnějšího způsobu odčervení vašeho psa.
Odčervení psů se provádí pomocí odčervovacích léků, které se podávají orálně formou tablet, injekčně nebo lokální aplikací přípravku na kůži. K dispozici jsou různé volně prodejné přípravky, ale některé léky jsou na předpis veterinárního lékaře, a injekce musí aplikovat vždy odborník.
Pokud se rozhodnete pro volně prodejný odčervovací přípravek, ujistěte se, že používáte ověřený přípravek doporučený veterinářem. Některé odčervovací přípravky jsou účinné proti všem běžným druhům střevních červů u psů, jiné však mohou hubit pouze některé druhy; pečlivě si proto prostudujte příbalový leták nebo v případě pochybností požádejte o radu svého veterináře. Kombinované přípravky proti parazitům, které mají účinnost také na blechy a klíšťata, nemusí zabírat např. na nebezpečnou tasemnici liščí (Echinococcus multilocularis), která je u nás hojně rozšířená a je přenosná i na člověka.
Je pravděpodobné, že váš pes bude potřebovat více než jednu aplikaci odčervení, aby se červů zbavil zcela. Některé škrkavky a měchovci u psů mohou migrovat do jiných částí těla a poté se vrátit do střev; druhé odčervení o několik týdnů později může zachytit zbylé červy, které prvnímu ošetření unikly.
1. Pravidelné odčervení
Nejlepším způsobem prevence napadení červy je podávat psovi pravidelně odčervovací přípravky.
Dospělí psi by měli být odčervováni nejméně jednou za tři měsíce, nebo i častěji, pokud máte malé děti. Některé druhy červů u psů se mohou přenést na člověka a děti je mohou chytit s větší pravděpodobností.
Protože štěňata jsou k začervení náchylnější, měla by být odčervována častěji než dospělí psi. Březím nebo kojícím fenám může být také nutné podávat speciální přípravky, aby se zabránilo přenosu červů na štěňata. Váš veterinární lékař vám může doporučit vhodný odčervovací plán a přípravky pro fenu i štěňata.
2. Prevence proti blechám
Abyste zabránili napadení tasemnicí, podávejte svému psovi každý měsíc přípravek proti blechám a nezapomeňte ošetřit i ostatní domácí mazlíčky v domácnosti přípravkem vhodným pro daný druh. Používejte také pravidelně přípravky proti blechám v domácnosti, autě a venkovním okolí domu.
3. Úklid stolice
Vajíčka a larvy červů mohou na povrchu půdy přežívat dlouhou dobu – někdy i roky! Okamžitým úklidem psích výkalů zajistíte, že se váš pes po úspěšném odčervení znovu nenakazí nebo nepřenese červy na další domácí mazlíčky.
4. Správná hygiena a čistota
V domácnosti se mohou blechy a vajíčka červů dobře skrývat, proto pravidelně vysávejte a perte měkké části nábytku, polštáře, pelíšky či deky a přehozy. Po příchodu zvenčí si u dveří vyzujte boty a odložte svrchní oblečení, abyste zabránili vniknutí nežádoucích hostů dále do místností. A pravidelně svého psa koupejte, zejména po dlouhé procházce nebo válení se v hlíně, abyste předešli olizování blech či vajíček červů z jeho srsti.
Začervení u psů může být nepříjemné a stresující, ale naštěstí je velice snadné mu předcházet pravidelným odčervením, prevencí proti blechám a správnou hygienou. Informovanost a včasný zásah jsou klíčem k dosažení nejlepšího výsledku pro vašeho psa. Takže teď, když víte, jak rozpoznat, zvládnout a předcházet začervení vašeho psa, jste připraveni ochránit vašeho psího společníka!
Chystáte se opustit tento web
Informace zobrazené na cílové stránce závisí na platných předpisech.