Shaping the future of animal health
Virbac Česká republika

Subklinické mastitidy

MVDr. Gabriela Zelinková

Autor: MVDr. Gabriela Zelinková
 
Když je problémem "nízká tržnost a vysoká somatika"...
 
Vysoké počty somatických buněk ve vzorcích mléka, stovky litrů mléka vyřazeno z dodávky. Problém, který nenechá klidným snad žádného z producentů mléka.
 
Nejčastější příčina? Chronické subklinické mastitidy.
 
Subklinické mastitidy jsou typy mastitid, které se neprojevují žádným z typických příznaků zánětu: ani změnami v mléce, ani zvýšenou teplotou mléčné žlázy, nebo bolestivostí. Jediným projevem subklinické mastitidy je zvýšený individuální počet somatických buněk. Hranice mezi subklinickou a klinickou mastitidou se stírají, když se chronická subklinická mastitida projeví klinicky přítomností "cucků" v mléce. Ale pojďme na začátek. Když se dojnice infikuje je další vývoj dán imunitní kondicí dojnice. Pokud je její imunitní kondice dobrá může po počátečním nárustu počtu somatických buněk dojít k tzv. "samovyléčení", tj. likvidaci patogena vlastními obrannými mechanizmy dojnice a k návratu mléčné žlázy k normálu. Pokud je ale zdravotní stav dojnice zatížen dalšími faktory, jako jsou např. poruchy metabolizmu, teplotní stres, zhoršená kvalita objemných krmiv apod. nemá organizmus dojnice dost sil na to, aby se infekce zbavil a dojnice se stává nosičem a šiřitelem patogena ve stádě, klesá její produkce, obsah somatických buněk v mléce je dlouhodobě zvýšen. A je jenom otázkou času, kdy počet somatických buněk dosáhne hodnot přesahujících milion, nebo se projeví klinickou mastitidou.
 
Včasné odhalení infikovaných dojnic v chovu a jejich léčba je stěžejní v boji se subklinickými mastitidami.
 
Velice cenným zdrojem informací, které nám pomohou infikované dojnice odhalit jsou sestavy kontroly užitkovosti. Na základě rozboru počtu somatických buněk pak lze vybrat dojnice k bakteriologickému vyšetření. Díky tomuto vyšetření získáváme bakteriologický profil stáda, tj. přehled o patogenech, vyskytujících se ve stádě a také o jejich citlivosti k antibiotikům. Na základě získaných výsledků lze následně sestavit preventivní i léčebný program, který v chovu provádíme až do příštího bakteriologického vyšetření. Bakteriologické vyšetření stáda provádíme optimálně co půl roku, abychom mohli včas reagovat na změny v citlivosti patogenů na antibiotika. Často se setkávám s názorem, že bakteriologické vyšetření je zbytečné, protože léčba, prováděná podle něj v praxi stejně selhává. Otázkou je, proč? Nejčastější příčinou "selhávání" terapie je skutečnost, že je zvykem v našich podmínkách léčit pouze krávy "milionářky", u kterých při kontrole užitkovosti byl zjištěn počet SB přesahujících 1 milion. Přitom řada z těchto dojnic vykazuje zvýšený počet SB dlouho předtím, než se projeví počtem přesahujícím 1 milion. Jedná se o chronicky infikované dojnice, které několik týdnů i měsíců svádějí boj s infekcí a které se rozhodneme léčit až ve chvíli, kdy již tento boj prohrály a stav jejich mléčné žlázy je již natolik narušený, že léčba již nevede k uzdravení a snížení počtu SB, ani k návratu k plnohodnotné produkci. Je prokázáno, že léčba krav, u kterých je počet SB chronicky vyšší než 700 000/ul vykazuje velice malou úspěšnost. Jinými slovy:
 
  1. Léčba "milionářek" je ekonomicky nerentabilní.
  2. Naše snah aby se měla zaměřit na dojnice právě infikované, tedy ty, u kterých je pravděpodobnost vyléčení a návratu k plnohodnotné produkci ještě vysoká.
  3. Prvořadým úkolem by měla být léčba krav otelených s infekcí a infikovaných v prvním měsíci laktace.
Jak ale rozpoznat dojnice infikované? Jedná se o ty dojnice, u kterých došlo od poslední kontroly užitkovosti k významnému nárustu počtu SB, a to minimálně o 50%. A jakou absolutní hodnotu počtu SB lze považovat za "podezřelou"? Obecně se za takovou považuje hodnota vyšší než 250 000/ul. Bohužel ve většině problémových stát vykazuje takovou somatiku velký počet dojnic. V praxi tedy za "chronicky infikované" považuji krávy, u kterých ve dvou ze tří posledních měření byl  počet SB vyšší než 400 000/ul. Dalším vodítkem je významný pokles nádoje u těchto dojnic. Pokud z takto vybraných dojnic sestavíme skupinu pro bakteriologické vyšetření, bývá "výtěžnost" tohoto vyšetření velmi vysoká.
 
Sestavujeme skupinu dojnic k bakteriologickému vyšetření stáda.
 
K bakteriologickému vyšetření stáda vybíráme:
A. dojnice otelené s infekcí - dojnice, které po 4.dnu po otelení vykazují počet SB vyšší než 400 000/µl
B. dojnice "akutně infikované" - dojnice, které od poslední kontroly užitkovosti vykazují nárust počtu SB o 50% a jejichž absolutní hodnota počtu SB je vyšší než 400 000/ µl
C. dojnice "chronicky infikované" - dojnice u nichž hodnoty počtu SB ve dvou ze tří posledních kontrol užitkovosti přesáhly 400 000/ µl
 
Na následujícím příkladu sestavy KU lze vidět, které dojnice můžeme označit za "infikované", tj. které je vhodné odebrat k bakteriologickému vyšetření. Jedná se o reálné hodnoty počtu SB u několika dojnic z českého chovu (reálná čísla dojnic jsou nahrazena pořadovým číslem). Základem jsou hodnoty posledních 3 kontrol užitkovosti.
 
Číslo dojnice 1KU 2KU 3KU hodnocení
1 430 509 627 chronicky infikovaná
2 501 220 662 chronicky infikovaná
3 132 657 1211 chronicky infikovaná s progresí
4 55 384 490 chronicky infikovaná
5 117 789 2260 chronicky infikovaná s progresí
6 52 324 3233 aktuálně infikovaná po 1KU
7 0 0 1638 otelená s infekcí
8 0 0 577 otelená s infekcí
9 0 186 1422 aktuálně infikovaná po 2KU
10 0 1297 285 otelená s infekcí, samovyléčená
11 441 130 74 samovyléčená
12 719 724 455 chronicky infikovaná
 
 
MVDr.Gabriela Zelinková,
konzultant firmy Virbac
e-mail: mvdr.zelinkova@seznam.cz
tel: 603 726 837