Shaping the future of animal health
Virbac Česká republika

Problematika buněčných elementů v chovech skotu

MVDr.Gabriela Zelinková

krava.jpg
 
Dříve než se pustíme do boje s problémem, který řada z chovatelů v poslední době pociťuje jako stále tíživější, musíme si odpovědět na několik základních otázek…
 
Co znamená řešit problematiku mastitid a buněčných elementů v rámci stáda?
Řešení problematiky mastitid a buněčných elementů v rámci stáda není identická s otázkou léčby mastitid
 
Léčba mastitidy vyžaduje okamžitý idividuální léčebný zásah s cílem vyléčit konkrétní dojnici.
Naproti tomu řešení problematiky mastitid a buněčných elementů v rámci stáda vyžaduje promyšlenou, dlouhodobou, ekonomicky rentabilní strategii, která má za cíl ozdravení celého stáda a jeho návrat k plnohodnotné produkci.
 
Co to jsou buněčné elementy?
Buněčné elementy jsou "obránci mléčné žlázy" - tj. bílé krvinky, které procházejí do mléčné žlázy a do mléka z krve. Jsou signálem, že mléčná žláza byla zasažena, a to buď infektem nebo neinfekčními vlivy. O zasažení mléčné žlázy mluvíme v případě, že individuální počet buněčných elementů stoupne nad 300 000/ml. Reaktivita krávy ve smyslu "zpouštění" buněčných elementů do mléka je ovlivněna částečně i genetickým založením dojnice. Cílem organizmu je pomocí bílých krvinek - tj. buněčných elementů eliminovat přítomný infekt, poškozené buňky mléčné žlázy a zajistit tak rychlé uzdravení mléčné žlázy.
 
Infekční vlivy
- primární původci zánětů mléčné žlázy
(stafylokoky, streptokoky, koliformní)
- infekce jiných orgánů (dělohy, končetin apod.) 
 
Neinfekční vlivy
- trauma mléčné žlázy ( např. špatně seřízené dojící zařízení, krátké ležiště)
- kvalita krmení ( zejména přítomnost mykotoxinů ze zaplísněného krmení)
- stres (teplotní, metabolický)
 
 
Jaká jsou kritéria hodnocení množství buněčných elementů?
 
Individuální kritéria hodnocení:
NK test
Individuální počet somatických buněk (Individual cell count - ICC)
 
Kritéria hodnocení v rámci stáda:
Celkový počet somatických buněk v bazénovém vzorku 
Aritmetický průměr počtu somatických buněk v rámci stáda
 
Nejdůležitější je správná interpretace počtu buněčných elementů. Pokud je například počet somatických buněk v bazénovém vzorku kolem 250 000/ml, znamená to, že postižena je každá 8. dojnice ve stádě, v případě, že počet somatických buněk v bazénovém vzorku stoupne na 400 000/ml, je ve stádě postižena již každá 3.dojnice.
 
Na základě individuálního počtu somatických buněk ( Individual ceIl count - ICC) lze provést analýzu stavu stáda, což může být užitečné pro včasné odhalení přítomnosti subklinických mastitid ve stádě.
 
 
Odhad celkové situace ve stádě z hlediska stávající a nové infekce 
% dojnic s ICC < 300 000/ml
 
nad 85 % - optimální
pod 70 % - signalizuje zvýšené procento infikovaných dojnic
 
Analýza účinnosti prevence 
% prvotelek s ICC < 300 000/ml
 
nad 95% - optimální
pod 85% - signalizuje přítomnost nové infekce ve stádě
 
Analýza účinnosti léčby krav při zaprahnutí
počet dojnic s ICC > 300 000/ml před + počet dojnic s ICC< 300 000/ml po
počet dojnic s ICC > 300 000/ml před terapií
 
Cíl: minimum 50%
 
Analýza účinnosti prevence
počet dojnic s ICC < 300 000/ml před + počet dojnic s ICC < 300 000/ml po
počet dojnic s ICC < 300 000/ml před
 
Cíl: minimum 80%
 
Jaký je rozdíl mezi klinickou a subklinickou mastitidou?
 
Klinická mastitida je ta, při které pozorujeme zjevné klinické příznaky zánětu tj.
- zarudnutí, bolestivost, zvýšená teplota vemene
- změny v mléce ( vločky, mléku nepodobný sekret)
 
Subklinická mastitida je ta, při které chybí zjevné klinické příznaky zánětu vemene. Jediným signálem postižení mléčné žlázy je zvýšený počet buněčných elementů v mléce.
 
V subklinickou mastitidu přecházejí klinické mastitidy v případě, že nedošlo k bakteriologickému vyléčení a zárodky přežívají dále v tkáni mléčné žlázy.
 
 
Co jsou "mastitidy z dojení" a "mastitidy z prostředí" ?
 
"Mastitidy z dojení" jsou způsobovány zejména stafylokoky, Streptococcus agalactiae a Streptococcus dysgalactiae, které se množí v mléčné žláze nebo na kůži struků. Jsou přenášeny z jedné krávy na druhou během dojení (prostředky na mytí, dojící zařízení, ruce…) Vyvolávají často subklinické záněty mléčné žlázy, které i po klinickém vyléčení zanechávají vysoký počet buněčných elementů.
 
"Mastitidy z prostředí" jsou způsobeny zejména koliformními zárodky , pocházejícími z trusu. Mohou se množit v podestýlce. Vyvolávají těžké klinické záněty vemene. Krávy se nakazí mezi dojením tím, že uléhají na znečištěnou podestýlku, v případě, že je oslabena funkce strukového svěrače. Ta bývá zhoršena po porodu a u starších krav.
 
  "mastitidy z dojení" "mastitidy z prostředí"
Zdroj infikovaná mléčná žláza prostředí
Přenos při dojení mezi dojením
Původci Staphylococcus aureus
Streptococcus uberis 
Streptococcus agalactiae 
Streptococcus dysgalactiae
Streptococcus uberis E. coli
Typ mastitidy klinická a subklinická 
v průběhu laktace
klinickázejména po otelení
 
Postup při řešení problematiky mastitid a buněčných elementů v rámci stáda
 
Základem je kultivace…
Jak praví klasik, základem úspěšnosti boje je poznání nepřítele. Nejinak je tomu i v případě řešení mastitid. Pokud chceme úspěšně zasáhnout proti patogenům mléčné žlázy a to jak na poli terapie, tak i prevence, je nezbytné znát jejich zastoupení v chovu. Klinické projevy jednotlivých původců, cesty jejich šíření i dopad na kvalitu mléka jsou mnohdy značně odlišné a proto opatření nelze paušalizovat, ale je nutno respektovat specifika každého chovu.
 
 
Obecné zásady kontroly mastitid v rámci stáda…
 
1. Včasná detekce klinických mastitid 
Včasná detekce klinických mastitid na dojírně je základním předpokladem úspěšnosti terapie. Spočívá v odstříknutí prvních střiků mléka do nádoby s černým dnem ( detekce změn mléka) a prohmatání vemene po dojení. V případě chronických mastitid lze po vydojení vyhmatatat zatvrdliny v parenchymu, které můžou být zdrojem infektu.
 
2. Časná léčba klinických mastitid (viz. Zásady léčby krav v laktaci)
 
3. Léčba krav v zaprahlosti (viz Zásady léčby krav v zaprahlosti)
 
4. Vyřazování nevyléčitelných krav
Vyřazení nevyléčitelných krav, u kterých je před i po léčbě v zaprahlosti ICC > 800 000/ml. Tato brakace je nutná z hlediska eliminace krav, které jsou chronickým zdrojem původců, způsobujících zejména subklinické mastitidy.
 
 
Preventivní program
 
Cíl: Zamezit dalšímu šíření infekce v rámci stáda
 
Cílem preventivních opatření v chovu je zamezit dalšímu šíření původců v rámci stáda. 
Při tvorbě preventivního programu je nutné zasáhnout nejrizikovější místa z hlediska zdroje infekce a cesty přenosu. Pokud například je hlavním patogenem v chovu zlatý stafylokok, není nutné měnit nic na hygieně podestýlky, technologii ustájení, ale je potřeba zaměřit se především na dojící zařízení, techniku dojení a cílenou léčbu krav v zaprahlosti. Zlatý stafylokok je totiž původce, který se přenáší při dojení, je původcem zejména subklinických mastitid, velice obtížně řešitelných v období laktace a dovede se plíživě šířit v rámci stáda. Jeho specifitou je také fakt, že zůstává "uhnízděn" v mikroabscesech v hloubce parenchymu mléčné žlázy, kde je těžce zasažitelný.
 
Preventivní opatření v případě "mastitid z dojení"
 
1. Kontrola a seřízení dojícího zařízení
Špatně seřízené dojící zařízení je příčinou traumatizace struků, zejména strukového svěrače. Bývá také příčinou injikace mléka z dojícího zařízení zpět do strukového kanálku, což v případě zejména stafylokokových subklinických mastitid je snadná cesta přenosu infekce. Dalším zdrojem infekce mohou být mikropraskliny gumových částí, kde ulpívají zbytky mléka.
 
2. Hygiena před dojením
Ošetření vemene a zejména struků před dojením je dalším citlivým místem přenosu infekce z postižené dojnice na zdravou. Proto je použití individuálních utěrek, namočených v desinfekčním prostředku nezbytným předpokladem pro přerušení cesty přenosu. Desinfekční prostředky je vhodné po cca 2 měsících střídat, aby nedošlo ke snížení citlivosti původců vůči danému prostředku. Vzhledem ke schopnosti zlatého stafylokoka běžně se množit na kůži lidí, lze pro vyloučení přenosu z rukou personálu doporučit použití lékařských gumových rukavic.
 
3. Technika dojení
Z hlediska prevence šíření patogenů v rámci stáda se jednoznačně osvědčuje oddělené dojení mastitidních krav - a to na konci dojení, samostatným dojícím zařízením. Z tohoto důvodu je doporučitelné, pokud to technologie umožňuje, vytvoření samostatné sekce mastitidních krav.
Dále je nutné vyvarovat se nasávání vzduchu do dojícího zařízení, který může obsahovat původce.
 
4. Ošetření struků po dojení
Význam ošetření struků po dojení spočívá v desinfekci struku v době, kdy je ještě strukový svěrač otevřený, tudíž zranitelný a má za cíl vytvořit ochranný film, který zabrání prostupu patogenních zárodků do strukového kanálku.
 
Žádné z opatření nemá takovou moc, jakou má správná péče v dojírně a na stáji.
 
Preventivní opatření v případě mastitid z prostředí
V tomto bodě se preventivní opattření opírají o správnou technologii ustájení a hygienu podestýlky. Vzhledem k tomu, že technologie ustájení je velice široká problematika, není možné ji shrnout v několika řádcích. Ze nejčastejší chyby, které mají negativní dopad na zdraví vemene lze ale označit krátké ležiště a nedostatek prostoru na dojnici kolem porodu.
 
 
Terapeutický program
 
Cíl: Úspěšná léčba onemocnělých kusů
 
Základem je stanovení citlivosti k antibiotikům…
 
Co je to klinická účinnost antibiotika?
 
Pokud se podíváme na některá běžně užívaná intramamární antibiotika, zjistíme, že mnoho kmenů, izolovaných v ČR v roce 2002 vykazuje vůči těmto antibiotikům rezistenci. Toto je problém zvláště, pokud použijeme takového antibiotikum pro léčbu krav v zaprahlosti.
Proto základním požadavkem na antibiotikum pro léčbu klinických mastitid i léčbu krav v zaprahlosti musí být dobrá citlivost většiny kmenů, izolovaných v chovu, a to bez známek rezistence. 
Citlivost izolovaných zárodků se stanovuje na kultivačních půdách v laboratoři a nazývá se citlivostí "in vitro". Může být ale rozdílná s citlivostí zárodků " in vivo" - tj. přímo v organizmu dojnice. Tato situce nastáva, pokud nejsou splněny další podmínky, a to: správná aplikační forma a prostupnost antibiotika do místa zánětu.
Například u těžkých parenchymatózních zánětů je nezbytná celková aplikace injekčních antibiotik. Proto z antibiotik, účinných na koliformní zárodky vybíráme ty, které jsou dostupné v injekční formě.
Dobrá prostupnost antibiotika je nezbytná zejména pro řešení subklinických mastitid, způsobených zlatým stafylokokem. Tento zárodek má schopnost přežívat v tzv. mikroabscesech, v hloubce parenchymu mléčné žlázy, kde je velice obtížně dosažitelný. Proto pouze antibiotika s dobrým průnikem do hloubky tkáně ( tzv. lipofilní), mohou tohoto původce zasáhnout.
 
Klinická účinnost antibiotika
 
graf.gif
 
Zásady terapie krav v laktaci:
Diskutabilní je zejména léčba subklinických mastitid. Tato je často nerentabilní, vzhledem k nízké úspěšnosti léčby a ztrátám na mléce ( ochranná lhůta). Je doporučitelná pouze u cenných dojnic a v případě antibiotické terapie souběžně probíhajícího procesu ( např. na končetinách). O to důrazněji musíme léčebně zasáhnout u subklinicky nemocných krav v době zaprahování. Klinické mastitidy léčíme vždy s důrazem na bakteriologické uzdravení, kdy dojde k destrukci zárodků, což se projeví ustálením počtu buněčných elementů pod hranicí 300 000/ml. Předpokladem úspěšnosti terapie je zasáhnout včas. S ubíhajícími hodinami od vzniku zánětu se naděje na kompletní uzdravení mléčné žlázy výrazně snižuje.
24 hodin po vzniku zánětu se šance na kompletní uzdravení snižuje na 50% .
 
 
Zásady terapie krav v zaprahlosti:
Cílem terapie krav v zaprahlosti je především eliminace perzistentní infekce, tj. léčba subklinických zánětů a ochrana vemene před novou infekcí v nejrizikovějším období, což jsou první tři týdny po zaprahnutí. Po tomto období vnímavost mléčné žlázy k zánětům klesá. 
Antibiotikum, používané pro léčbu v zaprahlosti, musí být účinné na většinu kmenů G+ zárodků: stafylokoky a streptokoky.